TOP
odpověď

Konec války téměř na dohled

Od tragické válečné události – náletu na vlak, u Pražáku uběhlo již 70 let. Její průběh zaznamenal s určitými nepřesnostmi P. Florian Fencl ve známé knize Soumrak a svítání, kroniky válečných let 1938 - 1945. Popisují ji také autoři řady internetových stránek, které se zaměřují na tzv. hloubkaře a čerpají z historických dokumentů i novější literatury. Setkat se můžete ještě s pamětníky. V bohatém množství informací se však nachází řada rozdílných údajů. Obsah předkládaného článku vychází ze srovnání všech právě dostupných informací v literatuře a z elektronických zdrojů, ale i ze zápisu v městské kronice a v Pamětní knize železniční stanice Vodňany (tehdy jejím přednostou byl Rudolf Bednář).

 

V úterý 16. října 1944 byl slunný den. Nad městem podruhé za doby války proletěla třikrát americká letadla, která mířila z Itálie severozápadním směrem. Řada občanů se chovala neopatrně a ze zvědavosti pozorovala jejich přelet na nechráněných místech. Chlapci během takových přeletů vylézali za dobrým rozhledem na stromy a neuvědomovali si hrozící nebezpečí. Letadla se spouštěla téměř kolmo k zemi, občas bylo slyšet střelbu. Asi za hodinu se letadla vracela zpět z náletu na plzeňskou Škodovku a na chemické závody v Záluží u Mostu (Sudetenländische Treibstoffwerke AG), které byly častým cílem podobných útoků z důvodu výroby syntetického benzinu. Z vodňanského nádraží před 12,30 hodin vyjel nákladní vlak č. 8756 s třemi cisternami řepkového oleje do Prachatic (počet cisteren uváděn rozdílně dvě nebo tři, k soupravě mělo být připojeno také čtrnáct krytých vozů a služební vůz). Těsně před Pražákem vlak dostihla stíhací letadla (počet uváděn dvě nebo čtyři). Piloti dávali znamení k zastavení. Strojvedoucí Schindler s topičem Kolářem vyskočili a podařilo se jim zachránit si život. Na již stojící vlak za Pražákem v blízkosti lesa letadla zaútočila hustou kulometnou palbou. Z proražených cisteren vytekl olej do stoky a polí. Bohužel útok se neobešel bez lidských obětí. Na místě zahynul průvodčí Vojtěch Mařík, který stál na plošině – „otevřené brzdě“, jednoho z vagónů. Vlakvedoucí Josef Kabát ve služebním voze byl těžce zraněn průstřelem páteře a plic. Na následky zranění zemřel 1. listopadu v nemocnici v Č. Budějovicích. Oba byly pohřbeni ve Vodňanech za velké účasti místních obyvatel. Vzpomínkou na ně zůstává kamenný památník v blízkosti místa náletu. Slavnostně odhalen byl 20. října 1946. Ve vlaku do zaměstnání jel také průvodčí František Miškovský, který navzdory svému zranění na zádech a na pravé ruce se vydal na vypůjčeném kole pro pomoc na vodňanské nádraží. Vrátil se s pomocným vlakem a posilou. Podílel se na odstraňování škod. Teprve poté se nechal ošetřit. Výnosem ministra dopravy a techniky z 22. ledna 1945 obdržel za své jednání finanční odměnu. O osudu těžce poškozené parní lokomotivy č. 423.010 z výtopny v Č. Budějovicích se informace rozcházejí. Literatura uvádí její vyřazení z provozu až v roce 1968, avšak „železniční“ badatelé dokládají, že vzhledem k rozsáhlým poškozením při náletu nebyla již opravena a do provozu se nevrátila.

 

Pamětníci především vyprávějí o velkém množství oleje, který ve spěchu nabírali do plechovek a konví, než byl prostor okolo poškozeného vlaku obsazen vojenskou ostrahou. V době přídělového systému byl vítaným přilepšením v domácnosti. Nalezené prázdné náboje se postupně staly vzácnou upomínkou tragédie. Používal se kulomet ráže 12,7 mm s kadencí až 750 ran za minutu. Lze předpokládat, že útočila stíhací letadla P-51 Mustang z výzbroje 15. americké letecké armády (USAAF – United States Army Air Forces), která od května 1944 operovala ze střední Itálie na německý týl v Čechách a na Moravě. PhDr. Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu Praha uvádí, že právě 16. října 1944 proběhlo nad severo- a jihozápadními Čechami poměrně velké letecké střetnutí. Bombový útok amerických letadel mířil na továrny v Plzni i v Zaluží. Nálet na plzeňskou Škodovku trval dvě hodiny, měl 36 lidských obětí a 64 zraněných. Němci zaútočili na americká letadla nad mosteckou chemičkou. K bojům tak došlo nad Saskem, Lužicí a severozápadními Čechami. Utkalo se zde 48 německých Messerschmittů s 53 americkými Mustangy od 31. FG (Fighter Group – stíhací skupina).

 

Na Vodňansku a v okoli popisovaný útok stíhacích letadel nebyl jediným a posledním. Následoval například útok na most přes Blanici, na trať Číčenice – Týn nad Vltavou, nádraží v Dívčicích a v Protivíně i na civilní utečence (národní hosty), kteří prchaly převážně ze Slezska. Přítomnost americké armády ve vzdušném prostoru nad Čechami potvrzovala, že konec války se blíží i k nám.

 

Za poznatky k popisovanému náletu i z historie letecké armády děkuji panu Jaroslavovi Muchlovi z Pražáku.

 

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany 12/2014, foto Miloslav Vaněček

 



Projekt aktualizace webových stránek byl realizován v rámci dotace Jihočeského kraje.
Tato stránka používá soubory cookies. Pokračováním v prohlížení této internetové stránky nebo kliknutím na tlačítko Souhlasím, souhlasíte s jejich použitím. Další informace Souhlasím