TOP
odpověď

Julius Zeyer

Součástí stálé expozice Městské galerie ve Vodňanech je také pamětní síň Julia Zeyera (1841 - 1901), zpřístupněná veřejnosti v současných prostorách spolu se sousední pamětní síní vodňanského patriota a Zeyerova přítele Františka Heritese (1851 - 1929) v květnu 1966.
 
Zeyer a Vodňany

Julius Zeyer pocházel ze zámožné pražské rodiny a jeho vzdělání bylo nasměrováno k tomu, aby mohl jednou převzít rodinný dřevařský závod. Navštěvoval reálku a krátce i pražskou techniku, poté se ve Vídni učil tesařství a podnikl cestu na zkušenou. Postupem času se věnoval pouze literatuře - byl dobře hmotně zajištěn a kromě občasné práce vychovatele nebyl odkázán na stálé zaměstnání. Jako mimořádný posluchač studoval v Praze filozofii a starověké kultury. Ovládal několik cizích jazyků. Za vzděláním a prací procestoval téměř celou Evropu, navštívil i Tunis a Turecko - poznával četná velká města, půvabné krajiny, staré kultury, vyhledával a četl dávné příběhy. Tříbil svou fantazii, ale tím více se prohluboval rozpor mezi sny a skutečností. Uzrálo v něm přání usadit se někde v tichém zákoutí - zamiloval se do zádumčivé jihočeské krajiny a na několik let se staly jeho domovem Vodňany.
Bezprostřední podnět zavdala návštěva města roku 1886, když jej přítel Herites přilákal na odhalení pamětní desky spisovatele, cestovatele a bojovníka za svobodu jižních Slovanů Bohumila Havlasy na domě jeho rodičů v nedalekých Strunkovicích nad Blanicí.
Během svého prvního pobytu (červenec 1887 - únor 1889) bydlel v domě čp. 162/II. ve Staropoštovské ulici.
Po návratu z cesty do Francie a do Španělska prožil ve Vodňanech devět let (červen 1890 - listopad 1899). Usadil se tentokrát v domě čp. 43/II. zvaném U čápů, protože na něm kdysi po léta hnízdili čápové. Tato část Vodňan se v současnosti jmenuje příznačně Zeyerovy sady. Zeyerův pobyt připomíná od roku 1905 pamětní deska na průčelí domu. Objekt souží školským účelům.
Známý český spisovatel, básník a dramatik však na jihočeském maloměstě nelenil. Z mnohých ve Vodňanech vzniklých děl nelze přehlédnout prózy, v nichž se vyrovnával s osobní krizí - romány Jan Maria Plojhar a Dům U tonoucí hvězdy a Tři legendy o krucifixu; básnickou tvorbu zastupuje Karolinská epopeja na starofrancouzský námět a Trojí paměti Víta Choráze; z dramatické tvorby si zaslouží připomenutí tragédie Neklan na námět z českých pověstí, hra na biblické téma Z dob růžového jitra, ale především básnická pohádka Radúz a Mahulena, hraná s hudbou Josefa Suka. V Zeyerově mysli se zrodil i nerealizovaný projekt českých pašijových her ve Vodňanech (viz Jan PÖMERL: Zeyerův projekt pašijových her ve Vodňanech. Vodňany a Vodňansko 4, 1997, s. 93 - 96.).
Zeyer se rád vydával na procházky do okolí Vodňan. Jeho oblíbeným místem se stal poutní kostelík Jména P. Marie na Lomci, lidově zvaný Lomeček (7 km jižně od Vodňan). Jako hluboce věřící křesťan choval k této perle v hloubi lesa vřelou lásku a po jistý čas si přál být pohřben na blízkém hřbitově. Časté návštěvy ho inspirovaly k sepsání prozaické legendy Zahrada mariánská. V objektu kláštera Kongregace Šedých sester III. řádu sv. Františka, které na Lomci působí od roku 1971, je umístěna socha Madony, jež kdysi zdobila výklenek průčelí vodňanského domu U čápů, v němž Zeyer žil.
Heritesovým odchodem z Vodňan (1896) a úmrtím spřízněného Otokara Mokrého (1899) se rozpadl vodňanský literární trojlístek. Do nenávratna uplynuly časy, kdy na pozvání svých vodňanských přátel do někdejšího královského města nad řekou Blanicí přijížděly významné osobnosti českého kulturního, společenského i politického života (např. A. Heyduk, A. Jirásek, J. Vrchlický, J. V. Sládek, S. Podlipská, S. Čech, J. B. Foerster, A. Chittussi, J. Mauder, Z. Braunerová, F. Bílek aj.). Osamělý Zeyer se rozhodl k návratu do rodné Prahy, kde po 16 měsících zemřel.
(Více viz Julius Zeyer 1841 - 1901 - 2001. (Uspořádal, poznámkami a bibliografií doplnil Jiří Louženský.) Vodňany: Městská knihovna ve Vodňanech 2001, s odkazy na další zdroje.)
 
Zeyer u kolébky vodňanského muzea

Již současníky uvádělo v úžas zařízení Zeyerova vodňanského bytu - liboval si ve vzácných předmětech a dovedl je se znaleckým vkusem popisovat. Vedle bohaté knihovny měl doma až jakési muzeum, které dále obohacoval při svých cestách. Proto se zkušený sběratel stal dovedným manažérem Národopisné výstavky okresu vodňanského, která byla po vzoru jiných měst uspořádána na podnět tehdejšího starosty města Františka Heritese a veřejnosti zpřístupněna na Hromnice 2. února 1895. Z okolních obcí se zasněženou krajinou na saních svážely do Vodňan vypůjčené předměty, které ve změti věcí přinesených tamními obyvateli vybíral právě Zeyer. Sám neváhal zapůjčit zařízení svého bytu a snadno si dokázal poradit i s instalací výstavy.
Při jejím slavnostním zahájení prohlásil její protektor František Herites, že tímto aktem zakládá vodňanské muzeum. Jako první sbírkový předmět daroval Zeyer malovanou selskou skříň a jeho příkladu následovali další dobrodinci. K naplnění záměru na zřízení muzea však došlo až o deset let později. Národopisná výstavka proběhla v prostorách radnice, v jejímž druhém patře byla na základě usnesení městského zastupitelstva z 19. května 1904 vyčleněna místnost pro městské muzeum, které bylo otevřeno o rok později, a pro jeho technické zařízení byl využit finanční výtěžek uvedené výstavky. Přes různé peripetie sídlí administrace městského muzea v  těchto prostorách dodnes.
(Více viz Jitka VELKOVÁ: 100 let Městského muzea ve Vodňanech. Vodňany a Vodňansko 6, 2004, s. 3 - 14 s dalšími odkazy.)
 
Zeyerův odkaz v současnosti
 
Pamětní síň Julia Zeyera
tvoří součást stálé expozice Městské galerie ve Vodňanech ve druhém patře budovy Městského úřadu. V jejím interiéru se nacházejí ukázky ze zařízení Zeyerova bytu, knihovny a výběr z jeho sbírek. Pocházejí převážně z fondu Náprstkova muzea v Praze, protože Zeyerova pozůstalost byla původně složena právě u Náprstků.
 
Výstavní činnost
v létě 1988 připravil dr. Tomáš Vlček výstavu Julius Zeyer a výtvarné umění. Sochy, obrazy a sny, která proběhla ve Vodňanech a následně ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy - tam se také v říjnu téhož roku uskutečnilo sympozium Literární dílo Julia Zeyera ve vývoji české a evropské kultury 19. a 20. století (příspěvky vyšly v publikaci Julius Zeyer. Texty. Sny. Obrazy. Praha 1997).
Na přelomu let 1994 a 1995 proběhla ve Vodňanech výstava Vášnivý sběratel Julius Zeyer, kterou si při návštěvě města na Nový rok 1995 prohlédl i tehdejší prezident republiky Václav Havel.
Na jaře 2001 se u příložitosti kulatých jubileí J. Zeyera a F. Heritese konala ve Vodňanech výstava Vodňanský literární trojlístek a jeho přátelé.
 
Badatelská činnost
se zaměřuje především na Zeyerův literární odkaz, z něhož si studenti vysokých škol volí témata svých seminárních a diplomových prací. Na jaře 2004 navštívila místa spojená s životem a dílem J. Zeyera, F. Heritese, O. Mokrého a J. Holečka skupina studentů české literatury Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pod vedením paní profesorky Janáčkové.
 
Setkání spisovatelů Zeyerovy Vodňany
se z podnětu spisovatelů Jana Bauera a Miroslava Huleho poprvé uskutečnilo v roce 1997. Tuto akci každoročně pořádá Městská knihovna ve Vodňanech. Její součástí bývají dopolední setkání s žáky a studenty místních základních a středních škol a podvečerní besedy se čtenáři.
 
Logo Jihočeského kraje
Projekt aktualizace webových stránek byl realizován v rámci dotace Jihočeského kraje.
Tato stránka používá soubory cookies. Pokračováním v prohlížení této internetové stránky nebo kliknutím na tlačítko Souhlasím, souhlasíte s jejich použitím. Další informace Souhlasím
Facebook
Facebook